KAMILA BAZALA

Dnes jsem koučovala jednu svou klientku, přemýšlela jsem nad závěry a shrnula jsem je do těchto myšlenek.

Závěr bych ráda zapsala pro inspiraci nás všech.

1. Pokud jednáš z úrovně emoce zraněného dítěte, ale chceš respekt a autoritu, budou s Tebou jednat jako s dítětem bez autority.

2. Bojíš se říci co máš na srdci, protože máš strach? Přitahuješ si to, z čeho máš strach.

3. Uvědom si své zraněné dítě a pokus se na sebe naladit a pochopit , kdy a kde se Ti tento pocit objevil poprvé. Buď s ním s láskou v srdci, medituj s ním, zatanči si s ním a ptej se sama sebe, co za poznání a dary Ti má tento pocit dát do života.

4. Kam jde myšlenka, tam jde i energie, jde do strachu, bouřlivých emocí, do bloku?

5. Své strachy, bloky, ohnivé emoce, když je poznáš z blízka, pochopíš, usměrníš a transformuješ, stanou se tvým blízkým přítelem, silou a sebeláskou.

6. V surové nepochopené existenci, jsou spíše překážkou a bariérou z minulosti. Mohou Ti přitom býti užitečné k poznání sebe sama v té nejkrásnější podstatě.

7. Každý je krásný a laskavý, když najde své pravdivé niterní esence a síly a umí je harmonizovat ku prospěchu svému i okolí.

Kamila Bazala
Kouč

Inspirací k tomuto článku jsou knihy od BARBARY ANN BRENNAN

– terapeutka, léčitelka  a vědecká pracovnice v NASA.

Každý z nás je schopen napojit se na vlastní vnitřní energie, které uzdravují tělo, mysl i duši.  

Jak? 

Je potřeba uvolňovat tvůrčí energie. Sami si tak totiž  můžeme odstraňovat vnitřní překážky – bloky.

Když tyto bloky máme, všechny  údaje vyhodnocujeme v naší racionální mysli, která se marně snaží najít odpovědi na položené otázky. Odpověďi ne vždy přichází. Většinou, když už to vzdáme a začneme se zabývat něčím jiným, třeba činnostem, které ovládá pravá hemisféra, tak se najednou řešení objeví.  Uvolníme totiž bloky a my si můžeme užít gejzír energie tvořivosti.

Jak se to stane?

Tím, že problém pustíme z hlavy a využijeme jinou hemisféru, vnitřní kreativní síly se uvolní. Někdy nám přijde odpověď ve snu. Tvůrčí síly se také projevují v období krize, když zvládneme hrdinské činy, které běžně nezvládáme.

Barbara Ann Brennan svým výzkumem dokazovala také to, že většina nemocí pramení z toho, že máme zablokované právě toto proudění tvůrčí  léčivé energie.

Proč tedy tuto energii blokujeme?

Protože některé životní situace a překážky jsou plné bolesti a emocí. Pokoušíme se jim tedy obklikou vyhnout. Od fyzické bolesti se oddělujeme, tím, že stahujeme vědomí z části těla, ve které bolest pociťujeme. Obvykle si totiž vybavíme naše staré emoční scénáře,napneme prudce svaly a navíc potlačíme pocity. Tyto pocity jsou zatlačeny na hranici vědomí a podvědomí nebo přímo do podvědomí. Odvádíme svou pozornost k něčemu jinému. Práce nebo letargie? Drogy nebo alkohol? Perfekcionismus nebo být prostě ve všem nejhorší? Směřujeme tak projekci svých problémů někam jinam nebo v horším případě na někoho jiného.

Takto si vlastně zastavíme proudění energie. Zastavíme proudění nejen negativních prožitků, hněvu, vzteku, strachu, ale i pozitivních aspektů a pozitivních  pocitů radosti, smíchu, lásky, euforie.

Můžeme se tím dostat do staré košile, na kterou jsme si, prostě jen zvykli. Většina potlačované bolesti vzniká v ranném dětství. Vznikají zamrzlé bloky, které k sobě přitahují jiné bloky do tzv. konglomerátů.

Zraněné dítě se pak projevuje i ve fázi dospělosti. Vytváříme si tak naše přesvědčení, názory a projekce.

Dítě, které bylo v dětství opuštěné a došlo například k závěru, že  „Jestliže miluji – budu opuštěno,“ pak tyto své scénáře přenáší do dospělosti i na své dospělé okolí a to v podobě negativních očekávání. Vlastní projekcí, tak vlastně tvoří sám dílo, které má v podvědomí. Může svým jednáním druhého natolik provokovat, až se mu nakonec svépomocí může naplnit právě ta jeho negativní představa.

Nalézáním těchto bolavých míst a podvědomých scénářů je klíčem k jejich změně a transformaci. Je to práce, někdy i na dlouhou trať, ale stojí za ty proudy transformované energie.

Uvolněné energie transformovaných bloků se vynoří v podobě nové energie v našem životě. Dochází k výrazné změně a člověk se stává šťastnějším a spokojenějším.

Zkoumejte a poznávejte vlastní JÁ a využijte toho hlavně  pro sebe.

Kamila Bazala

Kouč a průvodce

Úryvek z knihy Paramahansy svámí Mahéšvaránandy

„Každý jednotlivý člověk jde svou cestou, má svou historii, své zkušenosti, ale každý nakonec dojde ke stejnému cíli, ke stejné Pravdě, ke stejné Skutečnosti. Cesta k cíli je dlouhá, namáhavá a plná překážek. Úspěšně dojde ten, kdo má neustále na zřeteli svůj duchovní cíl a jde za ním soustavně a ukázněně. Kdo se naopak žene za světským štěstím, často zbloudí. Věčné a skutečné štěstí je v nás, nikoli venku.“

„Kdo tápe po štěstí venku, je jako jelen ženoucí se lesem za pižmovou vůní, kterou ve skutečnosti vydává on sám.“