Cesta do Anglie – domov v sobě
Galerie obsahuje celkem 4 obrázky.
Měla jsem sen…, 
učit se angličtinu od rodilých mluvčích, protože s českou angličtinou se v zahraničí nedomluvíte, nemít velké náklady na pobyt v cizí zemi, pomáhat lidem a jezdit do ČR za rodinou.
A ono se mi to vše plní.
Na začátku to nebylo jednoduché. Již delší dobu jsem vnímala energii, která mne táhla někam do zahraničí. Přesně jsem nevěděla kam a co to je. Přestava odloučení od rodiny a domu, který jsme s manželem vymazlili, bylo velkou překážkou, mé moto však zní: Per Aspera Ad Astra.
S manželem jsme diskutovali, kdo má být první a kdo má větší příležitosti v Anglii a může vše prozkoumat.
Vše se vyřešilo samo. Manžel mi koupil letenku na mé jméno s termínem odjezdu. Na letišti jsme všichni ronili slzy.
Otevřela jsem se důvěře a začaly se dít věci. Absolovala jsem komplikované kolečko při vyřizování všech místních formalit a byrokracie. Několikadenní školení v angličtině a pohovory. Před odjezdem jsem uvažovala o sociální práci případně charitě, takže se to moc neliší. Mimo možnost učit se jazyk s lidmi v jejich domě, jsem začala koučovat lidi, kteří se o má témata zajímali.
A tak jsem v Anglii spala vždy v cizí posteli, pod cizí peřinou, měnila místa pobytu dle potřeby klientů, byla v cizí zemi, s cizími lidmi, avšak všem jsem otevřela své srdce a věřila v život na zemi. Velkým pomocníkem v kontaktu s rodinou byl Skype.
Říkala jsem si, jsem cizinec v této oblasti, ale lidé jsme všichni a matka ZEMĚ je jen jedna…
Z počátku jsem cítila nejistotu, ale mé vědomí mi říkalo, důvěřuj. Potkala jsem mnoho milých lidí, kteří mi v mnohém pomohli. Tatínek jedné klientky mne každý den učil jezdit v autě na opačné straně tzn. vlevo. Na to, že jsem doma jezdila přes 20 let nejen autem, tak tam jsem byla opět úplně na začátku. Největší zmatek byl na kruhových objezdech. Signalizují jízdu jinak už před objezdem a pak podruhé na kruhovém objezdu, má to své výhody, ale pak jsou i tací, kteří neblikají vůbec.
V Londýnském metru jsem první chvíle slzela, obrovská spleť podzemních tunelů, tolik stresující energie, lidé běželi v nekonečných podzemních chodbách na metro, do práce a zpět. Jakoby nevnímali. Na cestách blízko centra byli ve špičce obrovské zácpy. Mimo Londýn je tomu jinak. Londýn má víc obyvatel, než celá naše Česká republika.
Každý den jsem poznávala nové situace, lidi a cítila se v neznámu bezpečněji. Prozkoumávala energii míst, jazyk, různé akcenty, kulturu a také jídla, protože ráda jím.
Navštívila jsem místa, která si mne přitáhla. Byla jsem ve městech jako je London, Henley on Thames, Oxfordshire, Hampshire, Wokingham, Winchester,Fonthil Bishop, Salisbury, Reding, Whitney a památek plný a krásný Oxford. Přitahovaly mne nádherné katedrály a tak jsem jich řadu navštívila.
Příští měsíc se chystám opět do nádherného městečka Henley on Thames a do Southamptonu k moři.
Když má člověk důvěru v život, důvěru v sebe a lidi a podnikne cestu do neznáma, může najít klid, domov a nová poznání v sobě.
10.11. den před oslavou narozenin jsem dostala možnost letět domů a tak jsem narychlo přijela do ČR. Splnilo se mi přání strávit narozeniny s rodinou.
Doma jsem pak viděla a slyšela lidi, jak si stěžují na různé situace, přišla mi dobrá věta jako odpověď jim i sobě.
Až přestaneš mít depku, že nemáš nic, budeš mít vše.
Na narozeninový den jsem od manžela dostala dárkem skvělou večeři. Parádní huso-kačo, knedlo, zelo v restauraci kamaráda v Třebovicích. Měla jsem další splněná přání. To mi v Anglii opravdu chybělo.
Už se těším co mi přijde za poznání v Anglii příští měsíc.
Každý člověk, kterého potkám je mou inspirací, zrcadlem, sdílením a vzájemnou pomocí, stáváme se učiteli života sobě navzájem.
Uvědomění, která přichází:
1. Buď dobrým průvodcem a přítelem.
2. Važ si každého okamžiku, že jsi zdráv, že můžeš žít plnohodnotný život bez zdravého těla, mysli, ducha to lze těžce.
3. Miluj každého člena rodiny, když rodinu nemůžeš mít, netušíš o co přicházíš.
4. To co vidíš na druhém jako chybu, rezonuje i s tebou, jen to v sobě potlačuješ.
5. Buď čestný a upřímný.
6. Miluj sám sebe, abys mohl milovat ostatní.
7. Když začneš soudit, polož si otázku: kdo jsem, že můžu soudit? Takže nesuď a pokud to lze odpouštěj.
S láskou a pro inspiraci
Kamila Bazala
Cestování a zážitky z Antálie
Galerie obsahuje celkem 8 obrázků.
Zdravím všechny příznivce cestování!
Pro lidi, kteří jsou ochotni na dovolené i poznávat a cestovat mám pár tipů.
Oblast Antalya – Turecko.
Půjčili jsme si jako obvykle auto v místní půjčovně. Rozdíly cen jsou veliké 20-35 euro na den.
Navštívili jsme velkolepý Taurus, to je pohoří v jižním a východním Turecku, které dosahuje výšky téměr 4000 m / nad m., tam jsme také u cesty nasbírali krásné kameny, bobkový list a granátová jablka. Opuncii už jsem raději nesbírala, minule na Kypru jsem měla všechny její kaktusové bodlinky všude.
Místní lidé ve vesnicích, jsou velmi milí, pohostili nás pravou tureckou kávou, kterou jsme si dali v jejich mini kavárně v horách ve výšce cca 2500 m nad m. Venkovní posezení na terase s výhledem na vesnici a hory. Často tam turisty asi nemají, protože nás nakonec obsluhovalo 5 místních lidí.
Doporučuji všem navštívit krásný amfitheatr v Aspendos, což bylo antické město, amfitheátr, který je výjimečný akustikou a kapacitou cca pro 8.000 diváků. Všichni diváci slyší i při sezení úplně nahoře a to bez použití techniky.
Je starý cca 2500 let, je ve velmi zachovalém stavu, neboť je celý z kamene, přesněji mramoru.
Zachovalé jsou staré památky Perge, které přestavují komplexní stavební dílo s výrazem římského města. Perge bylo založeno kolem roku 1000 př.n.l. asi 20 km od pobřeží, aby bylo chráněno před piráty. Je zde stará akropole, zbytky městských hradeb, divadla, lázní a chrámů.
Daším neuvěřitelným zážitkem byla cesta v Green Canyonu a napříč vodní nádrží na lodi, voda tyrkysové barvy s 18 minerály a rybami, které žijí pouze v této čisté a složením vyjímečné vodě. Za poplatek jsme si mohli chytat na prut rybky sami. Do vody bylo možné skočit a nabít se tak její čistotou a přjemně se osvěžit její teplotou. Zde jsem si uvědomila, že se mi o tom již zdálo ve snu, říká se tomu Déjà vu. Výlet na lodi napříč nádrží a kaňonem trval i s obědem asi 6-7 hodin. Je to jediná nádrž s pitnou vodou, kde turecké úřady dovolili provoz několika lodí, ovšem z důvodu ochrany zdroje vody, jsou všechny lodě na plyn.
Zajímavé bylo také staré centrum Antalie s výhledem na moře a na již zmíněné krásné pohoří Taurus. Návštěva místního starého bazaru s vůněmi tisíců druhů koření, ovoce a zeleniny. Naleznete zde i rybí trh, kde je vše čerstvé. Nakonec dojdete i k ošacení všeho druhu i značek. Můžete smlouvat. Někde mají i psané fixní ceny. Podobný starý bazar je i v městečku Manavgat cca 10 km od města Side, k převozu jsme použili místní dopravní prostředek, zvaný Dolmuš. Řidič byl veselé povahy a styl jeho řízení byl dosti podobný jako v Káhiře nebo Maroku. Kdo je rychlejší a větší má přednost.
V Antalii je také nádherné mořské akvárium s murénami, žraloky a rybkami všech barev, v přepočtu na naše za cca 500 Kč/ osobu.
Krásné zážitky přeje
Kamila 
